Faust a Markéta na Universitě Karlově (libreto)

 

 

 

 

Doc.RNDr.Petrovi Štěpničkovi, Ph.D.

Faust a Markéta na Universitě Karlově

Komorní opera o pěti obrazech

Ladislav Pivec

 

Osoby a obsazení:

 Faust – stárnoucí, přesluhující universitní profesor na Filosofické fakultě UK .      tenor

Markéta – bakalářka, studentka pátého ročníku téže fakulty   .        .        .        soprán

Mefisto – věčný student, drogový dealer, .        .        .        .        .        .         baryton

Tom – zástupce studentů v Akademickém senátu .        .        .        .        .        baryton

Lid - studenti na koleji       .        .        .        .        .        .        .                      S, T, B

 

 

Obraz 1. – Faust ve své pracovně

 

Faust: Chtěl bych zas mládí vrátit zpět

kašlu na tituly, ctnosti

moudrostí zdobit archiv let

na povel zkušenosti

 

Chtěl bych zas mládí vrátit zpět

zřel jsem ji prostovlasou

srdce mně bušilo, zatajil dech

nad její bájnou krásou

 

Chtěl bych zas láskou zahořet

ve sladkém zapomnění

ošálit rozum a nevědět

že ta již pro mne není

 

A moje srdce

ruce chtivé

umí to líp

než dříve

 

Na jeden den

chci mládí vrátit

a vysokou daň

chci za to platit

 

Zjeví se Mefisto (drogový dealer)

Mefisto:     Jeden den máš skoro zadara

na tvůj úpis krví kašlu

v tom není záhada

jeden den, můžeš ho mít hned

ale dáš mně za něj deset let

prominu ti ten dluh směle     (prominu ti ten dluh mocí)

když Markétu dostaneš do postele (když Markétu získáš do půlnoci)

                                                                                           

Faust: Dej mně ho!

Už nechci čekat, otálet

 

Mefisto:  Máš ho mít!

Jeden den v tom pátém járu

máš vůbec o milování páru?

Markéta je celá žhavá

čeká dole nedočkavá

A já vám přidám

trávu, perník, koks

na jeden den v ráji

máte mít dost

Obraz 2. (Zkouškové období na fakultě)

Zkouška ze sociálních věd

Student Faust: Jdu na to.

„Lidská práva“ tahám

navzdory svým snahám

chtěl jsem tahat jinou

končím s člověčinou

 

kdo právo na lásku mně zaručí

to bohužel se neučí

odpovídám chabě

mám to ale za dvě

 

Lidská práva

války na spadnutí

naše čest a právo

k tomu nutí

 

Lidské právo

máš dost a chceš víc

i právo hlasovat

a nemít nic

 

Lidské právo

Boha milovat

však běda tomu

kdo ho nechce znát

 

Lidské právo

mít barevnou pleť

to bílým nevadí

postaví si zeď

 

Zjeví se Mefisto

Mefisto:  řeči plácáš v jednom kole

Markéta již čeká dole

to není pravé ořechové

vidím to a cítím jistě

přešlapuješ jen na místě

čas utíká ti rychle kolem

čekám, že ji pozveš někam

 

Markéta: (v očekávání)

Kdo je ten nový kluk

V tom pátém járu

proč vábí mě to k němu

nemám páru

Ty moudré, oči

ty bych chtěla

snad jsem je někdy neviděla?

Proč teď ho v srdci svém nosím

poraď mně někdo, prosím

 

Faust, Markéta: (duet)

V očekávání

co přinesou nám

zas chvíle příští

v očekávání

poznat neznámé,

čím jsme si jisti.

V očekávání

že budeme mít

dosti odvahy

v očekávání

překonávat

všechny

nástrahy

 

Obraz 3. – Faust a Markéta v restauraci ‚Dolní sněmovna‘

 Faust:  Ciao Markéto, zvu tě na gin-fis

 Markéta:   Kam?

 Faust:  Do ‚Dolní sněmovny‘

 Markéta:   Jdem tam! 

V restauraci.

Faust:(k sobě)

Nechutná mi, nechutná nám

teď slovo, šanci mám

zatím plácám hlouposti

a ztrácím body

dívám se jak peřej vlasů

zdobí její skráň

a ztiší se až v tůni očí

tají se mně dech z té hloubky

tmoucí vody

Přisedá Tom.

 

Tom: Jste tu v plné práci

já si sednu k vám

pro Markétiny oči

šantán plní plán

(otočí se k Markétě)

Koukám na tvůj hardware

Na tvůj zip u blůzy

nechceš dělat striptýz

na výroční schůzi?

 

Markéta:   Celá žhavá

na striptýz se zrovna hrnu

morální chci mít teď skvrnu

v tom mě jistou máš

pozor, co mě za to dáš

všechno ale neberu

zvláště pak ne mizeru

 

Tom:(tváří se kysele.)

Markéta:   (zvedá se k odchodu)

Kluci, musím jít

to není žádná zrada

něco na mě leze

táhne tu na záda

fakt, už musím jít

Tom:  (zvedá se také a odchází s Markétou.)

Metrem to jde ve dvou líp

Markéta:   (k sobě)

Proč jsi mě nechal odejít

když na přechodu plála červená

proč neumíš z mých očí číst

nevíš co můj pohled znamená

 

Faust:Nedopitý gin

pár kapek na tácku

poslední dvacku

v kapse mám

jsem sám

Za každý metr po tvém boku

přidal bych další sloku

písně písní

Zjeví se Mefisto

 

Mefisto: Jsi magor!

O lásce nevíš nic

to nechce víc

než mít se k dílu

a připravit svou sílu

jsi magor!

Obraz 4. – Faust odchází na mejdan na koleji a hledá Markétu

(studenti a studentky tančí rock)

studenti/ky:  Na koleji, na koleji

tam jsou hoši rajc

ó jé, tó jé

fetujou tam samý mlíko

nedostanou AIDS

ó jé, tó jé

studenti:

Na koleji, na koleji

tam ti holky daj

ó jé, tó jé

srdce to maj široký

a modrý oči maj

ó jé, tó jé

 

Faust: (hledá Markétu)

Markéto milá, kde jsi?

Čas pádí, nikde nejsi

pár minut na tebe mám

nebe i peklo proklínám

Jak vroucně bych si přál

jít zítra s tebou znovu

na recitál

Pražského jara

zadara

Půlnoc – zjeví se Mefisto

Břídil jsi, amatér a cvok

nedokážeš nic i kdybys měl rok

s Markétou šel každou neděli

nevíš co máš dělat v posteli. (nic nevíš co máš dělat v pondělí)

 

Za tvou duší se neženu

nemá skoro žádnou cenu

třeba si to někdy zkusíš

nyní zaplatit mně musíš

připočtu ti deset let

stařec bude z tebe hned

 

Obraz 5    V domě důchodců.

stařec Faust: Dřív než den a noc si ruce podají

vzpomínky jak kachny divoké

vrací se podvečerem zpět

ke klidným hladinám

před sebou bílý papír mám

čerstvě ořezanou tužku

jež tisknu důvěrně.

 

Markétčinou kadeří

dnes trochu voní

když po létech

zas píši o ní

amen

( Právo na změny a doplňky si vyhrazuje autor)